Štěpán Kotouč

„Na seznámení s budoucími Viláky si vzpomínám zřetelně: vyrazil jsem na jejich prednášku o zemělodích do Klubu Cross.

Druhý den jsem chvíli dumal. Podrbal jsem se na hlavě, vypnul počítač, prohrábl své teoretické vlasy a vyrazil k nim na probíhající stavbu. Jak poznáte dále, fraktál svého holografického vesmíru jsem zaměřil více než správně. Protože s těmito lidmi probíhá vzájemná výměna na více úrovních:

– naučil jsem se stavebním vychytávkám, které využívám při rekonstrukci chaty
– smoothies a fermenty se staly součástí mých konzumátorských zvyků
– bavilo mě jezdit za nimi na pravidelné meditace v jejich pražském obydlí
– při fungování ve Vile Flora Goa v Indii jsem objevil budoucí manželku. Pokud chcete netradiční kosmickou svatbu, doporučuji si ji nechat zařídit od Viláků 😉
– zamlouvá se mi, že to nejsou narcistní osobnosti, dokáží naslouchat
– dělají parádní workshopy
– podporují vize a talenty druhých
– zastávám jejich názor „Nesnažíme se změnit stávající struktury, podílíme se na tvorbě nových, smysluplnějších.“

Ano, našel jsem kámoše a kámošky, kteří vidí svět podobným způsobem. Pokud budete mít z tohoto webu nebo jejich videí pocit, že byste tyto lidi chtěli poznat: klidně přeskočte ono mé úvodní dumání a rovnou se vydejte na výlet do Vrábska. Ať už v rámci nějaké tamní akce nebo jen ve stylu „Čau Viláci, rád bych to tam u vás okouknul, můžu přijet ?“.

Vždy jsem přemýšlel, jak jejich poskytované know-how a pohostinnost vracet. Občas jsem tedy pro ně foto / video dokumentátor, tvořič psytrance akcí, copywritingový přicmrdávač, přednášeč na jejich festivalech, krumpáčový bouchátor do země. Proto jsem měl radost, když se rozhodli jejich esenci zdestilovat do projektu Ahimsa.Land.

Neočekávám, že vše bude hned od začátku hotové a bezchybné, protože v některých oblastech jsou průkopníky a v něčem se sami učí za chodu. Za necelých deset let v jejich blízkosti jsem však zjistil, že mě i v mém životě velmi motivuje jejich tah na branku a důraz na realizaci. Dám příklad. Nájem ve Vile Flora v Praze jim skončil. Následovala obrovská stěhovací akce typu Kulový blesk. A do půl roku jsou již opět zcela zabydleni v novém působišti v několika domech, pořádají festivaly, budují na zakázku Tiny houses, pěstují, obchodují, stavebně rozšiřují okolí. A hlavně jsou stále schopni spolu a s externími kamarády fungovat a mít se rádi 🙂 Hodit jim do pomyslného klobouku každý měsíc nějakou tu kačku na podporu jejich ekovesnice je pro mě tedy radost.

V mé ideální realitě leží budoucnost v těchto semi-soběstačných společenstvích, které si vyměňují výrobky, služby a zkušenosti s dalšími komunitami a s podobně nastavenými lidmi mimo ně. Zvláště v dnešní době mě naplňuje optimismem, když vidím, že podobné skupiny již úspěšně fungují i v České republice.“

Hana Strejcová

„Míša s Hýňou jsou pro mě už řadu let zdrojem pozitivní inspirace. Mají vizi, kterou se nebojí následovat, i když cesta třeba není jednoduchá. Pokud znám někoho, kdo dokáže být změnou, kterou chce vidět ve světě, tak jsou to oni dva. Jejích nadšení a optimismus přitahuje podobně laděné lidi a motivuje je na jejich vlastní cestě za změnou. Ve Vila Flora jsem byla za ty roky občasným návštěvníkem a vždy to byla úžasná setkání.

Tady je několik věcí, za které vděčím Míše a Hýňovi a Vila Flora:

• poprvé jsem dělala hliněné omítky
• ochutnala spousty skvělých raw dobrot
• společné meditace
• za prostor pro moji občasnou fyzioterapeutickou praxi a možnost vyzkoušet si dál předávat svoje zkušenosti
• za to, že jsem se znovu naučila plést
• za moje první setkání s mindfulness
• za všechny další skvělé akce a přednášky, kterých jsem se zúčastnila
• za přátelství, která trvají doteď

Zkrátka děkuji za to, že jste a moc se těším na to, kam se budete ubírat dále ?”

Adéla Machová

“K životnímu stylu na Vile Flore jsem měla vždycky hodně blízko, a ještě než jsem se přidala jako dobrovolník přes workaway, věděla jsem, že je to místo pro mě. Ze začátku jsem cítila, že jsem na tom správném místě, jako bych byla doma.

Objevila jsem Míšinu magii s raw dortíkama a dalšíma dobrotama. Přidala jsem se na sběr jahod, kam jsme taky jeli jako viláci pospolu. Každé úterky jsem sledovala Mášinu jogu na zahradě nebo v atiku, scházeli se u nás psychonauti, jamovalo se. S Hynkem jsem se naučila něco víc o milované Kombuche a mohla bych pokračovat…. Zkrátka to byla zlatá doba na Vile Floře, se spřízněnými dušemi a se smyslem soběstatečnosti, raw výživy a ekologie, prostě s láskou k přírodě a k sobě samému.

Do Vily jsem se vždycky ráda vracela a brala ji jako svoje pole působnosti. Všechny aktivity co Míša s Hynkem a Mášou vymýšleli a plánovali se mi zdály super a nechtěla jsem u ničeho chybět. Nakonec jsem nechyběla ani na rozlučkovém Psytrance, který mi dřív vůbec nic neříkal. Na Vile Floře měl svoje osobní kouzlo.

Přes Vilu jsem poznala neobyčejné, stejně naladěné osoby, objevila hodně nového a přišla na další nové cesty v životě. Vila mi také ukázala cestu ke hledání svých vlastních hodnot. Sice to bylo jen něco přes dva měsíce, protože potom se Vila musela přestěhovat, ale zásadně mě tato doba poznamenala.”